O publikaci otevřených dat rozhoduje vedení příslušné organizace. Tomuto rozhodnutí by měla předcházet procesní analýza, ze které vyplyne, jaké jsou technické, metodické a personální možnosti dané organizace, a co je pro úspěšnou publikaci dat nezbytné zajistit.
Zejména je nutné si správně odpovědět na otázky:
Vedení organizace by poté mělo stanovit a obsadit roli koordinátora otevírání dat. Koordinátor je spojovacím článkem a kontaktním místem v rámci celé organizace a s jeho součinností by měly být určeny osoby pro výkon dalších rolí, a to kurátoři dat a IT specialisté. Tyto role jsou však většinou vázané na agendovou odbornost a u různých datových sad se zpravidla liší jejich personální obsazení.
Další vhodným krokem je přijetí interního předpisu, který stanový činnosti a kompetence jednotlivých rolí a nastaví proces publikace od návrhu dat k otevření až po samotnou publikaci a případně i komunikaci otevření dat směrem k veřejnosti.
Pokud už organizace ví, jaká data chce zveřejňovat, doporučuje se zpracovat analýzu přínosů a rizik ke každé zamýšlené datové sadě. Tato analýza má za cíl posoudit data z několika hledisek, přičemž výsledkem také může být, že data by se publikovat neměla, např. z důvodu bezpečnosti. Prováděním těchto analýz také vzniká větší povědomí o samotných datech, jelikož je na agendu kladen pohled z jiného úhlu, což může vést ke zlepšování a optimalizaci interních i externích procesů. Důležitou součástí této analýzy je rovněž posouzení, zda data neobsahují osobní údaje a zda je tedy nutná jejich anonymizace.
Pokud chce organizace publikovat vícero datových sad, ať už najednou, nebo v různých obdobích, je vhodné zpracovat tzv. publikační plán, který obsahuje základní informace o datové sadě, kontaktních bodech a výsledcích analýzy přínosu a rizik. Takto mají všichni zainteresovaní prostor se na publikaci připravit.
Připravené datové sady, včetně jejich metadat, je poté potřeba publikovat a katalogizovat v Národním katalogu otevřených dat (NKOD). To je možné dvěma způsoby: